NÁZVY V OSTATNÍCH JAZYCÍCH
Teak (D, GB, NL, Wan); Indien-, Burma-, Java-, Laos-, Thailand-, Rngoon- Teak (D); teck (F,I); kyun (BUR); gia thi (VN); tadi, tek, ságwan, kembal, semargang (IND); djati (RI, MAL); may sak (LAO, K, T); jat, sak (T); djatti (Bab).Výskyt
Jižní a jihovýchodní Asie, Indie, Indonésie, Barma, Thajsko, Laos, Kambodža, Vietnam, Jáva; kultivován: Togo, Kamerun, Nigérie, Gabun, Tanzanie, Benin, Malajsie, Honduras, Brazílie; především tropických vlhkých opadavých lesích (monzunových), v tropických poloopadavých deštných lesích, také ve vyšších polohách 400 až 800 m nad mořem, jednotlivě až do 1400 m; opadavý listnáč, citlivý na stagnující vlhkost; uměle pěstovaný hlavně na plantážích; čisté porosty jsou v Barmě; roste na asi 28% lesní plochy Thajska, Jávy, a Indonésie; jeho spotřeba převyšuje možnosti (!).
Popis
Barva: bělové dřevo je bělavé až šedé, běl 1 až 3 cm široká nebo i širší; jádrové dřevo zlatožluté až žlutohnědé, tmavne na světle až na tmavě hnědou, částečně tmavě fialově hnědě nebo černě žilkované asi 2 až 8 mm širokými barevnými proužky
Textura: vlivem uspořádání cév a žilkování fládrovaná (tangenciální řez), pruhovaná (radiální řez), hrubě rýžkovaná, matně lesklá, dekorativní.
Jiné údaje
Jisté rozlišení jednotlivých proveniencí není možné; dřevo vyrostlé v horských polohách je hustší a tvrdší než dřevo z rovin; přednost je dávána dřevu s rovnoměrnější stavbou přírůstkových vrstev; jádrové uloženiny jsou považovány za vážnou vadu; teak z plantáží a z Jávy je obvykle o něco světlejší než teak z Barmy; dimenze na plantážích vypěstovaného dříví jsou ještě nepatrné; po 30 letech byly jištěny u kultivovaného teaku např. v Beninu jádrové a kořenové hniloby; nesprávný název: „Indische Eiche"; teakové dřevo je dobře opracovatelné; trvanlivost je velmi dobrá.