NÁZVY V OSTATNÍCH JAZYCÍCH
Gemeine Fichte, Rotfichte, Rottanne (D); epicéa commun (F); european spruce (GB); vuren (NL); abete rosso (I); smrk (CZ, SK); smreka nevadna (SLO); smrča obična (HR); swierk (PL); molid (RO); wanlig gran (S); lucfenyö (H).Výskyt
Střední, jihovýchodní a severovýchodní Evropa; má široké umělé rozšíření; hlavní výskyt: Alpy, předhůří Alp, švábsko-francouzská Jura, Bavorský les, Český les, pohoří Fichtel, Durynský les, Rudohoří, Harc, Lužice, Sudety, Karpaty, Skandinávie; na rovinách i na horách; snáší dobře teplo i zimu, citlivý na pozdní mrazy a suché roky; čisté porosty trpí větrnými a sněhovými polomy, oddenkovými hnilobami, imisemi a napadením kůrovci; podle odrůdy a formy jsou následující rozdílné typy: lískovcový smrk, sloupovitý smrk, vysokohorský smrk, nížinný smrk, hřebenitý smrk, ježovitý smrk, deskovitý smrk aj.
Popis
Barva: nažloutle bílá a ž načervenale bílá
Textura: fládrovaná (tangenciální řez), pruhovaná (radiální řez), vzácně lískovcová (tangenciální řez), slabě lesklá, málo dekorativní.
Jiné údaje
Dobře opracovatelný; pořez se provádí bez kůry; doporučuje se bezvadné provětrávání hrání, proto je potřebné jejich pečlivé vyskládání; u odkorněných kmenů z letní těžby dochází velmi rychle ke vzniku trhlin; v míze odkorněné dřevo je rychle napadeno plísněmi; ačkoli se červená pruhovitost jeví jako podélně probíhající zabarvení, nemá typické příznaky hniloby a pevnost takového dřeva není snížená; na výrobu vrchních desek houslí se vybírá dřevo s letokruhy širokými až 2 mm a až do 25% podílu letního dřeva; hustota a pevnosti velmi kolísají podle části kmene a stanoviště, hustota výrazně stoupá při podílu tlakového dřeva nad 40%; proimpregnovatelnost se zlepší jen po předchozím ošetření (chemicky, enzymaticky); další použití: pro nábytkářské programy výroby nábytku z masivního dřeva, okna, dveře, vrata, na fasády, police, hračky, lepené hranoly, výrobky z vrstvených dýh, středové vrstvy překližovaných materiálů; v obchodě jsou hranoly lepené z lamel a spojované na klínový ozub; vlivem agresivních zplodin (např. SO2) dochází ke změnám v buněčných stěnách a lomu vláken.